Ján ( 6.5.1847 Chyšky - 8.11.1925 Chyšky)

            Ján, bednář a domkář v Chyškách, se poprvé oženil Annou Suchou (nar. 1840) z Vysokého Chlumce, která byla o 7 let starší než Ján. Oba jejich otcové byli zedníci a dá se předpokládat, že jejich seznámení a pozdější sňatek byl jejich rodinami domluvený. Anna umírá při porodu 2.1.1873 ve věku 32 let. Tak jak to bylo v dřívějších dobách zvykem, hospodář nezůstal dlouho sám. Na gruntu chyběla hospodyně a případným dětem matka. Proto se Ján 7 měsíců po smrti své první ženy znovu oženil. Není známo, že by z prvního manželství byly děti. Ján se znovu oženil v červenci r. 1873 s o 6 let starší Annou Štemberkovou (1841-1905), s dcerou chalupníka Jana Josefa Štemberka z Mladotovy Zahrádky č. 6.

     Měli spolu 5 dětí:

MARII  (1874-1902), která zemřela ve věku 26 let,

ANTONII (*1876), ta se dožila dospělého věku, ale dále její osudy neznáme,

JOSEF ( *1881)  - můj pradědeček, pokračovatel rodu

FRANTIŠEK (1883-1888) zemřel jako dítě na úbytě (chřadnutí, vyhubnutí),

ANASTAZIE (1885-1901)

            Situace se školou v Chyškáchnebyla nejlepší a zlepšila se až po r. 1886, kdy do školy začal chodit také pradědeček Josef a byla otevřena také 3. třída. Ve dvou třídách se učilo celkem 430 dětí, i když zákonem bylo povoleno max. 80 dětí na 1 třídu. Staré generace však viděli ve škole jen přítěž. Učitelem byl v letech 1879-98 Josef Vaněk.

Ján působil jako bednář. Bednářství bylo velmi staré řemeslo, první zmínka o bečvářství se objevuje v 8. století. Jako samostatný cech se potom objevuje od 15. století. Největší rozvoj byl v době rozvoje pivovarniství a vinařství. Bednář byl řemeslník, který zpracovával dřevo na dužiny. Hotové dužiny sestavoval do tvaru nádob a útorníkem dělal útory. Do nich vkládá dna, která předtím sestavil z dílů. Potom nádobí pobíjí dřevěnými či kovovými obručemi. Dřevěné obruče se vyráběly z březových nebo lískových prutů. Nádoby, které neměli propouštět vodu se vypalovaly a vylévaly horkou smolou. Bednář zhotovoval bečky, škopky, dřezy, džbery, putny, konve, necky, štoudve, sudy na víno a pivo, kádě pro pivovary. Nástroje, které bednář používal byly z tvrdého dřeva – habru, jasanu a jilmu. Bednářství jako řemeslo již téměř zaniklo, protože dřevěné výrobky byly nahrazeny umělými hmotami a lehkými kovy.

            Zajímavostí při prohlížení úmrtních matrik bylo mnoho zápisů o úmrtí nalezenců, které si brali lidé z Chyšek z Pražského ústavu. Nalezenci byli děti ve věku několika týdnů až 2 let a v letech 1890-91 hodně často umírali na různé dětské nemoci.

            Jána zasáhl zřejmě nový branný zákon, který stanovil dobu vojenské služby na 12 let (3 roky ve vojsku, 7 let v záloze a 2 roky v zeměbraně).

            Ján zemřel v listopadu r. 1925 ve věku 78 let na sešlost věkem a o 20 let tak přežil svoji 2. manželku Annu. Na sklonku svého života působil v Chyškách jako kostelník v místním kostele. Tehdy to byla poměrně vysoce společensky uznávaná činnost, kterou nemohl vykonávat každý.

 Zpět